Věda nás baví

Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti

1. pololetí 2018/2019 - odznak a osvědčení Stephen Hawking

Stephen William Hawking byl britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších vědců vůbec. Navzdory své nemoci celý život pracoval na teoriích o fungování a původu vesmíru. Obdržel desítky prestižních vědeckých ocenění, ale získal si i laické publikum. Převážnou část svého bádání však věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Byl považován za nástupce Isaaca Newtona a Alberta Einsteina.

Odznak Stephen Hawking

  • Podobizna Stephena Hawkinga
  • Černá díra

Osvědčení Stephen Hawking

  • Podpis Stephena Hawkinga
  • Černá díra
  • Přebal knihy Stručná historie času
  • Hlasový syntetizátor
  • Pamětní medaile
  • Čestný titul Lukasiánský profesor matematiky
  • Citát: „Jsem jako dítě, které nikdy nevyrostlo. Stále se ptám jak a proč. Příležitostně najdu odpověď.“

Stephen Hawking

  • narozen 8. ledna 1942 v Oxfordu
  • zemřel 14. března 2018 v Cambridge

Stephen William Hawking byl britský vědec a jeden z nejznámějších popularizátorů vědy. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a v letech 1979 až 2009 zastával post lukasiánského profesora matematiky na Univerzitě v Cambridgi. Byl držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem mnoha významných učených společností, mimo jiné britské Královské společnosti (od roku 1974), Papežské akademie věd (od 1986) a Národní akademie věd USA

Pracoval na základních zákonech fungování vesmíru. Dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpovídá, že čas a prostor má počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách. Tyto výsledky dokazují, že je nezbytné sladit obecnou relativitu s kvantovou teorií, dalším významným vědeckým objevem první poloviny 20. století. Jedním z důsledků těchto výzkumů byl také jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by emitovat záření a případně se i postupně zmenšovat a nakonec zcela zmizet.

Na počátku jeho studia v Oxfordu (v jeho 21 letech) se projevily první příznaky jeho nemoci, amyotrofické laterální sklerózy (ALS nebo také Lou Gehringovy choroby), která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Od roku 1968 se mohl pohybovat jen za pomoci vozíčku a od roku 1985 s okolním světem komunikoval jen pomocí speciálního hlasového systetizátoru.

Zajímavosti

  • Narodil se přesně 300 let od smrti toskánského astronoma, filosofa a fyzika Galilea Galilei (zemřel 8. ledna 1642) a zemřel v den 139. výročí narození Alberta Einsteina (narozen 14. března 1879).
  • Roku 2010 prohlásil, že je možné cestovat časem, ale jenom dopředu, a že by tak bylo možné, aby se obydlila v té době již zničená planeta.
  • Choroba, kterou trpěl, vede k degeneraci nervového systému a v jejím důsledku ke ztrátě pohyblivosti, až zakrnění svalů. Je nevyléčitelná s perspektivou dožití tři roky až pět let. Hawking se však dožil 76 let. Znamená to, že více než padesát let žil s vidinou smrti.
  • Počet jeho vědeckých publikací se blíží ke dvěma stům a vyznačují se tím, že ačkoli jsou vesměs příkladnými vědecky odbornými díly, jsou částečně i populárně-naučné, tedy srozumitelné i ne zcela zasvěcenému čtenáři, aniž by přitom ztratily na své odbornosti. Jako příklad lze uvést jeho Stručnou historii času (A Brief History of Time), Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell), nebo Ilustrovanou teorii všeho (The Illustrated Theory of Everything), které patří k nejčtenějším knihám na světě vůbec.

 

 

Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz