Věda nás baví

Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti

2. pololetí 2016/2017 – odznak a osvědčení Jan Evangelista Purkyně

Na letošní odznak i osvědčení jsme vložili mnoho prvků, které připomínají odbornou práci patrona pro dané pololetí.

Odznak Jan Evangelista Purkyně

  • Grafické znázornění rostlinné buňky s buněčnou stěnou, cytoplazmatickou membránou a organelami – jádro, ER, GA, mitochondrie, vakuola, chloroplast.
  • Grafické znázornění živočišné buňky s cytoplazmatickou membránou a organelami – jádro, ER, GA, mitochondrie.
  • Podobizna a podpis Jana Evangelisty Purkyně.

Osvědčení Jan Evangelista Purkyně

  • Grafické znázornění rostlinné buňky s buněčnou stěnou, cytoplazmatickou membránou a organelami – jádro, ER, GA, mitochondrie, vakuola, chloroplast.
  • Grafické znázornění živočišné buňky s cytoplazmatickou membránou a organelami – jádro, ER, GA, mitochondrie.
  • Podobizna a podpis Jana Evangelisty Purkyně.
  • Citát: „Vidím hranice svého rozumu, ale nevidím hranice lidského rozumu.“
  • Pamětní stříbrná mince v hodnotě 25 Kčs z roku 1969, autor Jiří Dostál a Jiří Harcuba.
  • Logo časopisu ŽIVA, který Jan Evangelista Purkyně založil roku 1853 s cílem popularizace biologie.
  • Vlajka Českého království a Rakouska-Uherska.

Patron Jan Evangelista Purkyně

Narozen: 18. prosince 1787 v Libochovicích
Zemřel: 28. července 1869 v Praze

Přestože byl Jan Evangelista Purkyně všestranně zaměřen, a to v oblasti medicíny, biologie, fyziologie, filozofie a poezie, tak se nejvíce proslavil po publikaci svého příspěvku o živočišných tkáních složených z buněk s jádry v roce 1837. Stal se tak jedním ze spoluzakladatelů nového podoboru biologie známého jako cytologie.  

  • Po letech, kdy se Jan Evangelista Purkyně živil jako vychovatel v šlechtických rodinách, se v roce 1818 stal asistentem na pražské lékařské fakultě.
  • Starší syn Emanuel se vydal také na přírodovědeckou dráhu a mladší syn Karel vynikl jako malíř, i když byl celý svůj život finančně podporován svým otcem.
  • V roce 1832 získal svůj první výkonný mikroskop, který mu dopomohl k jeho nejvýznamnějšímu objevu – funkce buněk a jejich význam pro život. Výsledek své dlouholeté práce prezentoval na sjezdu německých přírodovědců a lékařů v Praze v roce 1837.
  • Patří mezi nejčastější eponymy české vědy – Purkyňovy obrázky, Purkyňův jev, Purkyňovy buňky či Purkyňova vlákna.
  • V roce 1857 ve své práci O spánku, snech a stavech příbuzných zdůraznil důležitou úlohu snů pro duševní rovnováhu.
  • Jako jeden z mála českých vědců přijal ve své době Darwinovu evoluční teorii.
  • Po roce 1850, kdy se vrátil do Prahy, založil fyziologický ústav.
  • V roce 1853 založil časopis ŽIVA a o pár let později se zapojil do vzniku tělovýchovné organizace Sokol v Praze.
  • Jan Evangelista Purkyně byl členem londýnské Královské společnosti, vídeňské a pařížské akademie věd, poslancem zemského sněmu a nositelem Leopoldova rytířského řádu.
  • Ve 40. letech 19. století sestavil kinesiskop, takže se zapojil i o rozvoj animovaného filmu. O necelých 20 let později použil během výuky kotouč zobrazující animovanou sekvenci činnosti lidského srdce.
  • Básnická i překladatelská tvorba, které se věnoval celý svůj život, byla velice bohatá.

Zajímavosti

  • Jméno Jana Evangelisty Purkyně bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími významnými osobnostmi české historie.
  • Purkyňovo jméno nesla v letech 1960–1990 brněnská univerzita (dnes fungující opět pod původním názvem Masarykova univerzita a o rok později vznikla pod názvem Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
  • Na počest Jana Evangelisty Purkyně byla pojmenována planetka 3701 Purkyně a kráter Purkyně na odvrácené straně Měsíce.

Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz