NOVÁ - ZŠ VNB III / 02

Lekce III / 02 - Barvy

Cíl lekce:

Žáci si rozšíří znalosti o barvách a o důsledcích jejich míchání. Dále se žáci seznámí se i s chromatografií, tj. metodou rozdělování směsí na jednotlivé složky, a to jak teoreticky, tak i prakticky.

Zeptejte se Vašich dětí:

Z jakých barev se skládá duha?
Jakým orgánem vnímáme barvy?
Co znamená barvoslepost?
K čemu slouží chromatografie?
Jaká barva vznikne spojením žluté a modré barvy?

Barva

Barva je vjem, který je vytvořený viditelným světlem dopadajícím na sítnici lidského oka. Barevné vidění lidského oka je umožněno receptory, tzv. čípky, které jsou citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. Někteří živočichové mají čípky citlivé na dvě nebo i na čtyři barvy. Např. bílou barvu lze pozorovat v případě, že dopadající záření je vnímáno všemi třemi druhy čípků, a černou, pokud záření není vnímáno žádným z nich.

Barevné složení spektra
Obrázek Autor neznámý. www.polygrafia-fotografia.sk/1127 [online].[cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.polygrafia-fotografia.sk/wp-content/uploads/2010/09/moderni-polygrafie.png

Základní barvy

Obrázek nahoře představuje spektrum viditelného světla (duha, rozklad světla) rozdělené podle barev, z nichž ty základní jsou: červená, oranžová, žlutá, zelená, světle modrá (tyrkysová), modrá a fialová. Další možné barvy či různé odstíny barev vznikají skládáním základních barev.

Aditivní míchání barev

U aditivního způsobu míchání barev se jednotlivé složky barev sčítají a vytváří světlo větší intenzity. Dochází k němu např. při prolínání tří barevných kuželů světla ze tří reflektorů na bílém plátně. Pracuje se se třemi základními barvami: zelenou, modrou, červenou. Princip aditivního míchání je uplatňován např. na počítačových monitorech a televizních obrazovkách.

Aditivní míchání barev:

červená + zelená + modrá = bílá
červená + zelená = žlutá
modrá + zelená = tyrkysová
červená + modrá = fialová (purpurová)

Aditivní míchání barev

Obrázek Aditivní míchání barev od VNB

Subtraktivní míchání barev

U subtraktivního míchání barev se s každou další přidanou barvou ubírá část původního světla. Dochází k němu např. při skládání barevných filtrů na sebe, kdy je procházející světlo stále více pohlcováno. Základní barvy jsou: žlutá, tyrkysová a fialová (purpurová). Tento princip je využíván např. v tiskárnách.

Subtraktivní míchání barev:

žlutá + tyrkysová + purpurová = černá
tyrkysová + žlutá = zelená
žlutá + purpurová = červená
purpurová + tyrkysová = modrá

Subtraktivní míchání barev

Obrázek Subtraktivní míchání barev od VNB

Chromatografie – rozdělení barev

Chromatografie je metoda, při níž dochází k rozdělení směsi (v našem případě směsi barev) na jednotlivé složky (jednotlivé barvičky). Princip metody spočívá v unášení směsi, která je nanesena na pevném nosiči - tzv. stacionární fázi (v našem případě fixou namalovaný puntík na papírovém kapesníku nebo linka na křídě). Směs je unášena tzv. mobilní fází (v našem případě vodou) tak, že mobilní fáze vzlíná po stacionární fázi (tzn., voda se vpíjí do kapesníku nebo křídy) a unáší tak jednotlivé složky směsi. Některé složky se pohybují rychleji než jiné (závisí na míře interakce složky se stacionární a mobilní fází), a proto dochází k jejich rozdělení.

Chromatografie
Obrázek Chromatografie od VNB

Vnímání barev

Vjem o barvě předmětu putuje ze sítnice oka, přes nervový systém až do mozku. Oko vnímá předměty tak, že předměty nalevo jsou vnímány pravou částí sítnice obou očí a následně zpracovávány pravou polovinou (hemisférou) mozku, zatímco obrazy předmětů napravo dopadají na levou část sítnice obou očí a jsou zpracovávány levou polovinou (hemisférou) mozku.

Levá polovina mozku se mimo jiné věnuje řízení řeči, analytickému myšlení a provádění matematických operací. Zatímco pravá polovina zajišťuje např. prostorovou představivost nebo vnímání uměleckých děl. Řečové centrum v levé polovině mozku tak komplikuje vidění a pojmenování barev, protože levá polovina mozku je řízením řeči tak zaměstnaná, že má někdy problémy s rozlišováním barev a objektů. Proto při vnímání barvy záleží na tom, jaká polovina mozku je zapojována – při zapojení pravé poloviny mozku je vnímání a pojmenování barvy rychlejší.

Zrakové dráhy
Obrázek The Visual Pathway od Jonathan Trobe, M.D.(CC-BY-3.0), via http://www.kellogg.umich.edu

Barvoslepost

Barvoslepost (daltonismus) je porucha barevného vidění lidského oka. Její odborný název je odvozen od jména anglického přírodovědce Johna Daltona, který touto poruchou sám trpěl a vědecky ji popsal.

Barvoslepost má několik typů podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Zřídka se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění). Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou a zelenou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou.

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více: