Lekce III / 07 - Model Země

Cíl lekce:

Děti si vyrobily trojrozměrný model Země s oběžnými drahami družic a popsaly si tvar Země vzniklý její rotací.

Zeptejte se Vašich dětí:

• Co je to sluneční soustava?
• Dokážete vyjmenovat planety sluneční soustavy?
• Která z planet je pro lidi nejdůležitější?
• Čím je Země výjimečná?
• Jaký tvar má Země?
• Čím je tvar Země způsoben?
• Co jsou to družice?
• Vyjmenujte základní družice Země - přirozené i umělé.

Země ve vesmíru

Postavení Země v rámci sluneční soustavy

Obrázek Panel-6-Solar-System (https://www.flickr.com/photos/conkling/2263310263/) od Ralph Buckley [CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/)], via Flickr

Země

Země je třetí planeta naší sluneční soustavy (počítáno od Slunce, od kterého je vzdálená 150 milionů kilometrů). Zatím je jedinou známou planetou, na které existuje život. Země jako domovský svět lidstva má mnoho názvů v závislosti na národu (nejznámější název např. z latiny Terra, Tellus či z řečtiny Gaia. Z našeho pozemského pohledu se nám může naše planeta zdát jako obrovská, obklopená nekonečným "oceánem" vzduchu. Astronautům, létajícím do vesmíru, se však jeví pouze jako maličká modrá planeta s tenkou atmosférou, hnědými kontinenty a bílou oblačností.

Země je jediná planeta sluneční soustavy, kde se vyskytuje život v lidské formě. Od ostatních planet sluneční soustavy se liší tím, že její atmosféra obsahuje kyslík, a že se na ní nachází kapalná voda. Voda se pravděpodobně dostala na Zemi z komet, které při vývoji Země dopadaly na povrch. Díky oceánům jsou v přímořských oblastech malé rozdíly teplot, na rozdíl od vnitrozemí. Důležitým faktorem pro život je také atmosféra. Chemické složení atmosféry je přibližně takové: 78 % dusíku, 21 % kyslíku. Zbytek připadá na argon, oxid uhličitý, vodní páry, krypton atd. Z obrovské vzdálenosti by se nám Země jevila jako modrá planeta, při bližším pohledu by se objevily bílé mraky, modrozelené oceány a hnědozelená pevnina.

Planeta Země

Obrázek Earth Eastern Hemisphere od By NASA [Public domain, PD-NASA], via Wikimedia Commons

Základní údaje o Zemi

Země oběhne Slunce za 365,256 dne (což odpovídá 365 dnům a 6 hodinám - z tohoto důvodu jednou za 4 roky existuj rok přestupný, který má dní 366). Rychlost oběhu Země je v průměru asi 30 km/s. Řecký vědec Aristoteles jako první dospěl k názoru, že Země je kulatá. Později se zjistilo, že Země není přesná koule, ale je na pólech zploštěná. Tvar Země nejpřesněji vystihuje geoid. Kartografie využívá pravidelný tvar - rotační elipsoid. Jedná se tedy o nedokonalou kouli s poloměrem 6 378 km. Země je dynamickou planetou, která se skládá z jednotlivých zemských sfér – litosféry, atmosféry, hydrosféry, pedosféry a biosféry.

Obíhání Země kolem Slunce

Obrázek South Season od Tau?olunga [CC BY-SA 2.5], via Wikimedia Commons

Tvar Zem?????ě

Poloměr Země je skoro 6,5 tisíce kilometrů, z čehož plyne relativně malá křivost povrchu. Zakřivení způsobená geologickou aktivitou jsou mnohem výraznější než zakřivení vzniklá v důsledku kulatostí - lidé se díky tomu ve starověku domnívali, že Země je celkově plochá.

Tvar Země
Obrázek Země od VNB

Zemská osa

Zemská osa je myšlená přímka, okolo které se otáčí planeta Země. Průsečíky zemské rotační osy s povrchem Země se nazývají zeměpisné póly. Míra sklonu rotační osy u Země přímo souvisí se vzdáleností obou obratníků od rovníku, stejně jako obou polárních kruhů od pólů. Sklon zemské osy o zhruba 23,5° způsobuje střídání ročních období v mírném pásu a období sucha a dešťů v pásu tropickém.

Zemská osa
Obrázek Planet axis comparison (upraveno) od Tfr000 [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons

Poledníky a rovnoběžky

Poledníky jsou polokružnice, které spojují severní a jižní pól. Je jich celkem 360. Hlavní poledník je nultý poledník, který nazýváme poledníkem Greenwichským (podle místa, kterým prochází).

Zemské poledníky

Zdroj obrázku: https://old.zsdobrichovice.cz/programy/zemepis/zemepisna_sit/index.htm

Na Zemi je celkem 180 rovnoběžek. Hlavní rovnoběžkou je rovník, obepínající Zemi v jejím středu. 90. severní i jižní rovnoběžka jsou pouze body (severní a jižní pól).

Zemské rovnoběžky

Zdroj obrázku: https://old.zsdobrichovice.cz/programy/zemepis/zemepisna_sit/index.htm

Družice

Družice, nebo také satelit, je označení pro objekt pohybující se po oběžné dráze kolem jiného hmotnějšího kosmického tělesa. Podle původu se dělí na:

• přirozené družice – měsíce planet (např. Měsíc)
• umělé družice – představují třídu umělých kosmických těles

Jiné dělení družic je spojeno s centrálním tělesem, kolem kterého obíhají, tedy např. družice Země, družice Měsíce, družice Marsu a jiných těles. Pro planetky se někdy používá název družice Slunce.

Přirozená družice Země

Jedinou přirozenou družicí planety Země je Měsíc. Nemá jiné formální jméno než „měsíc“ (odborně Měsíc), i když je občas básnicky nazýván luna.

Umělé družice Země

Umělé družice Země můžeme rozdělit následujícím způsobem:

• Vědecké družice
  • Astronomické - některé družice obsahují dalekohledy, které daleko lépe vidí do vesmíru než ty na zemi, protože jim nebrání zemská atmosféra.
  • Geofyzikální
  • Geodetické
  • Biologické - ze snímků družic je vidět, jaká bude úroda plodin v různých oblastech a díky tomu se může připravit potravinová pomoc, aby se zabránilo hladu. Nebo je vidět nadměrné kácení lesů a pralesů nebo jejich odumíraní v důsledku špatného ovzduší nebo se dají objevit ložiska důležitých nerostů.
• Vojenské a špionážní družice - vojáci mohou zjistit věci, které by chtěly jiné státy utajit; raketové základny, vojenská zařízení, přesuny (posuny) vojsk. Tyto družice jsou schopny rozeznat jednotlivé lidi na zemi nebo odposlouchávat rádiové vlny, kterými se nepřátelé domlouvají. Je tedy nemožné, aby některé státy nepozorovaně připravily válku nebo napadení jiného státu, a proto jsou tyto družice nesmírně cenné.
• Navigační družice - viz Globální družicový polohový systém
• Meteorologické družice
• Radioamatérské družice
• Telekomunikační družice, dříve nazývané jen komunikační

První umělou družicí Země se stal Sputnik 1, vypuštěný z kosmodromu Bajkonur 4. 10. 1957. Mezi nejznámější umělé družice patří také americký Explorer 1 (vypuštěný 1958). Roku 1978 vypustilo svůj satelit i tehdejší Československo. Tato umělá družice měla název Magion 1.

 
Zemské observatoře
Obrázek Nasa earth observatories od NASA [Public domain, PD-NASA], via Wikimedia Commons

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více: