Věda nás baví

Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti

Lekce V / 10 - Kost

Cíl lekce:

Žáci popíší stavbu střední části dlouhé kosti. Vyrobí si model, na kterém ukáží základní části, ze kterých je složena dlouhá kost. Popíší, čím je způsobena pevnost a síla kosti.

Zeptejte se Vašich dětí:

  • Která soustava tvoří opěrnou část lidského těla?
  • Z čeho je kostra složená?
  • Jsou všechny kosti stejné?
  • Co symbolizoval papír na modelu kosti?
  • Co symbolizovala brčka na modelu kosti?
  • Co symbolizovala vata na modelu kosti?
  • Co symbolizovalo červené brčko spolu s červeným a modrým provázkem?                             

Kost

Kost je tvrdá, mineralizovaná struktura sloužící jako mechanická ochrana vnitřních orgánů a opora těla, tvořící vnitřní konstrukci, na kterou se upínají svaly a šlachy. Souhrn všech kostí v těle se nazývá kostra. Lidská kostra dospělého člověka má cca 206 kostí


Kostra člověka
Obrázek Human skeleton front no-text no-color, Human skeleton back no-text no-color od By LadyofHats Mariana Ruiz Villarreal [Public domain], via Wikimedia Commons

Složení kosti

Kostní tkáň má dvě základní složky:

  • Ústrojnou – organická složka, nazývaná také ossein.
  • Neústrojnou – krystaly solí, které jsou zabudovány do ústrojné složky.

Jednotlivé složky od sebe lze oddělit – buď louhováním ve slabých kyselinách (odstraní se minerální soli a kost se tak stane velmi měkkou) nebo vyžíháním (to odstraní ústrojnou složku a kost se stane velmi křehkou).

Dělení kosti podle tvaru:

  • Kosti dlouhé – na nich rozlišujeme epifýzy, které jsou buď na jednom, nebo na obou koncích dlouhé kosti a mezi nimi je diafýza, která odpovídá svým rozsahem tělu kosti. Dále se v období růstu na přechodu mezi tělem a hlavicemi nacházejí růstové chrupavky, díky kterým kost přirůstá do délky. Povrch kosti je na diafýze tvořen silnou vrstvou kompaktní tkáně, naproti tomu epifýzy jsou pokryty jenom slabou vrstvou kompaktní kosti. Vnitřek kosti je tvořen spongiózní (houbovitou) tkání. Dutina v těle kosti je vyplněna kostní dření.

Části dlouhých kostí

Obrázek 603 Anatomy of Long Bone od OpenStax College [CC BY 3.0 ], via Wikimedia Commons

  • Kosti krátké – na jejich povrchu je tenká vrstva kompaktní kosti, uvnitř jsou vyplněny spongiózou.
  • Kosti ploché – tyto kosti mají vždy na vnějším i na vnitřním povrchu vrstvu kompakty, mezi kterými je vrstva spongiózy.
  • Kosti nepravidelné – kosti s nepravidelným a relativně i složitým tvarem, jejichž funkce je především ochranného a podpůrného charakteru (např. obratle páteře a kosti tvořící kost pánevní).

Stavba kosti

Okostice

  • silná vazivová blána
  • u dětí je tak silná, že při zlomení kosti podrží kost zdánlivě neporušenou
  • ke kosti je pevně připojena krátkými vazy
  • díky prostoupení nervy je velmi citlivá (bolí zlomeniny, výrony)
  • umožňuje růst kosti do šířky (přirůstají nové vrstvy kostních lamel), způsobují to kostitvorné buňky
  • umožňuje hojení zlomenin, při hojení zlomeniny vytvoří vazivový svalek, který později zkostnatí

Kost hutná (kompaktní)

  • tvoří střední část kosti
  • tvoří povrchovou vrstvu kostí plochých a krátkých
  • tvoří ji Haversovy kanálky (základní hmota uspořádaná do lamel)
  • tvoří soustředné ploténky (lamely) kolem cévních kanálků
  • v dutinkách mezi lamelami jsou kostní buňky
  • lamely jsou tvořeny kolagenními vlákny a zpevněny krystalky solí

Kost houbovitá (spongiózní)

  • tvoří vnitřek kostí plochých a krátkých
  • vyplňuje hlavice dlouhých kostí (tvoří trámčinu)
  • v nich je upravena do kostních trámců
  • trámce se vzájemně kříží => tvoří prostorovou síť
  • jsou uspořádány tak, aby odpovídaly tlakům, které na ně působí
  • architektura spongiózy se přestavuje v závislosti na zatížení kostry (sport, zaměstnání, nemoc, úrazy => změny)
  • architektura => velká pevnost kosti
  • vrcholy trámečků míří vždy proti směru tlaku a tahu
  • vlastní kostní tkáň nemá nervy

Kostní dřeň

  • je to krvetvorná (hematogenní) tkáň, řídké vazivo (síť jemných vazivových vláken, vazivových buněk a rozvětvených cév)
  • vyplňuje dutinu ve střední části dlouhých kostí
  • vyplňuje trámčinu
  • v těle člověka 1-1,5 kg kostní dřeně
  • v mládí červená kostní dřeň, v dospělosti v dutinách dlouhých kostí žloutne, ztrácí krvetvornou schopnost, usazuje se v ní tuk (kostní morek)
  • v dospělosti se krvinky tvoří jen v červené krvetvorné (hematogenní) kostní dřeni krátkých a plochých kostí (pánevní kosti, lebeční kosti, žebra, hrudní kost)
  • obrovská schopnost tvorby krvinek - denně miliardy

Stavba kosti
Obrázek Bone cross-section od Pbroks13 [CC BY 3.0], via Wikimedia Commons

Růst a vývoj kostí

  • chrupavčitá kostra postupně kostnatí = osifikuje
  • ukládají se vápenaté a fosforečné soli
  • mezi středem a koncem kosti je růstová chrupavka
  • umožňuje růst kostí do délky
  • koncem 20. roku se růstová chrupavka přemění v kost = zastavení růstu
Růst kostí (přítomnost růstové chrupavky)
Obrázek Illu bone growth (upraveno) od Fuelbottle [Public domain, PD-US], via Wikimedia Commons

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více:

Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz

se na své životní cestě spojily, aby mohly dětem přinášet ještě více smysluplných a zábavných kroužků a táborů. Teď vše rychle a přehledně najdete na www.krouzky.cz

Probíhá přesměrování