Věda nás baví

Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti

Lekce VI / 06 - Trávicí soustava

Cíl lekce:

Žáci se seznámí s orgány trávicí soustavy. Pomocí vyrobeného modelu si vysvětlí vstřebávání živin a vody ve střevech.

Zeptejte se Vašich dětí:

  • Jaké části má trávicí soustava?
  • Jaké žlázy patří k trávicí soustavě?
  • Jaké typy trávení rozlišujeme?
  • Ve které části trávicí soustavy dochází ke vstřebávání živin?
  • K čemu dochází v tlustém střevě?
  • Který orgán těla je nejteplejší?

Trávicí soustava

Trávicí soustava člověka je orgánová soustava, která zajišťuje příjem potravy, její mechanické a chemické zpracování, vstřebání živin a vyloučení nestrávených a nestravitelných zbytků. Cílem je získání živin z potravy, tedy trávení. U člověka je trávicí soustava dlouhá téměř 8 metrů a ve svém průběhu se člení, kroutí a různě rozšiřuje. Probíhá od ústního až k řitnímu otvoru a je tvořena dvěma typy orgánů. Zatímco orgány trávicí trubice tvoří především dostatečně velkou plochu k trávení a vstřebávání živin, tak druhý typ orgánů, žlázy (např. játra, slinivka břišní), vylučují enzymy a jiné látky sloužící k trávení.

Trávicí soustava
Obrázek Digestive system diagram cs od LadyofHats, Mariana Ruiz (translated by Michal Maňas) [Public Domain] via Wkimedia commons

Dutina ústní

Dutina ústní je počátkem trávicí soustavy člověka. Skládá se ze zubů, jazyka a slinných žláz. Prostor mezi zuby, tvářemi a rty se označuje jako předsíň dutiny ústní. Lidský chrup je tzv. heterodontní. To znamená, že zuby jsou tvarově rozlišeny na řezáky, špičáky, třenové zuby a stoličky. Počet zubů těchto typů se zapisuje jako zubní vzorec; zubní vzorec dospělého člověka je 2-1-2-3, což znamená, že v pravé polovině horní čelisti má člověk 2 řezáky, 1 špičák, 2 zuby třenové a 3 stoličky. Mléčný chrup má zubní vzorec 2-1-0-2 (celkem 20 zubů). Zuby zajišťují mechanické zpracování potravy. Jazyk je orgán z příčně pruhované svaloviny nacházející se v dutině ústní. Na jeho povrchu jsou chemoreceptory zvané chuťové pohárky, díky kterým vnímáme chuť jídla. Chuťové buňky vnímají 4 základní chutě: sladkou, slanou, hořkou a kyselou. Výsledná chuť jídla, kterou pak vnímáme, je jejich kombinací. Receptory mají své specifické umístění: pro chuť sladkou na špičce, pro slanou na krajích, pro kyselou na krajích a na středu, pro hořkou uprostřed zadní části jazyka. Slinné žlázy jsou žlázy exokrinní, které vylučují sliny. Sliny obsahují vodu, enzym ptyalin, který rozkládá škrob a mucin (hlen, zajišťující spojení potravy a vazkost slin). Dále čistí zuby a remineralizují sklovinu. V dutině ústní se nacházejí tři velké párové slinné žlázy – příušní, podjazykové a podčelistní. Kromě nich se v dutině ústní nacházejí další menší nepárové žlázy, uložené v podslizničním vazivu (např. patrové, tvářové, stoličkové).

Hltan

Hltan je společná část dýchací a trávicí soustavy. Tvoří také přechod mezi výše umístěnou ústní dutinou a níže umístěným jícnem a hrtanem. Potrava by měla vždy procházet do hltanu - hrtanová příklopka se po každém polknutí zavře a zamezí soustu vstup do hrtanu. V opačném případě by totiž mohlo vdechnutí sousta mít smrtelné následky.

Jícen

Jícen je přibližně 25 - 32 cm dlouhá trubice, jejíž průměr je cca 2,5 cm. Je tvořen hladkou svalovinou, která vyvolává rytmické pohyby a ty posouvají potravu do žaludku.

Žaludek

Žaludek je rozšířená část trávicí trubice o objemu 1 - 2 l. Nachází se pod levou brániční klenbou. Probíhá v něm mechanické i chemické trávení. Mechanické trávení zajišťují stahy žaludku, následně pak vzniká trávenina. Chemické trávení probíhá za účasti kyseliny chlorovodíkové a enzymů pepsinu, chymozinu a částečně i lipázy. Funkcí kyseliny chlorovodíkové je ničení bakterií, nabobtnání bílkovin a aktivace pepsinu. Její koncentrace v žaludku je asi 0,4%. Chymozin sráží mléčnou bílkovinu a vyskytuje se především u kojenců. Lipáza slabě štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny. Stěny žaludku jsou chráněny vrstvou hlenu, jejímž porušením vznikají žaludeční vředy. Žaludek se dělí na česlo, dno, tělo, velké zakřivení, malé zakřivení a vrátník.

Tenké střevo

Tenké střevo je část trávicí trubice o průměru 3 cm a délce 3 - 6 m. Dochází zde ke konečnému natrávení potravy a vstřebání většiny živin. Jeho povrch je zvětšen pomocí klků, což jsou útvary vysoké kolem 1 mm, které vyčnívají do prostoru střeva. Tenké střevo se dělí na dvanáctník, lačník a kyčelník. V tenkém střevě probíhá chemické trávení pomocí tří různých šťáv: střevní šťávy, šťávy slinivky břišní a žluči. Střevní šťáva je produkována žlázkami tenkého střeva a obsahuje erepsin (rozklad bílkovin), lipázy (rozklad tuků) a amylázu (rozklad cukrů). Šťáva slinivky břišní vzniká, jak název napovídá, ve slinivce břišní a do střeva ústí ve dvanácterníku. Je složena z trypsinu (štěpí bílkoviny), lipázy a amylázy. Žluč vzniká v játrech, skladuje a zahušťuje se ve žlučníku a do tenkého střeva ústí ve dvanácterníku. Žluč obsahuje žlučová barviva (bilirubin, biliverdin) a soli žlučových kyselin, které zajišťují emulgaci tuků.

Klky tenkého střeva
Obrázek Gray1061 od Henry Vandyke Carter (1831–1897) [Public domain] via Wikimedia commons

Tlusté střevo

Tlusté střevo slouží k zahušťování potravy. Probíhá zde vstřebávání zbylé vody, solí a vitamínů. Nachází se v něm také bohaté bakteriální osídlení. Díky symbiotickým bakteriím zde probíhají kvasné a hnilobné procesy. Tlusté střevo se plní 4 – 8 hodin po příjmu potravy a vyprazdňuje zhruba po 18 hodinách. Poslední částí tlustého střeva je řiť se dvěma kruhovými svěrači. Řitním otvorem se při defekaci dostává z těla stolice. Stolici tvoří nestravitelné zbytky potravy, odloupané buňky epitelů, voda, anorganické látky, produkty rozkladu žlučových barviv (určují barvu stolice), odumřelé bakterie a produkty jejich metabolismu. Tlusté střevo se dělí na slepé střevo s červovitým přívěškem, tračník a konečník.

Žlázy trávicí soustavy

Mezi žlázy trávicí soustavy patří slinivka břišní a játra. Obě tyto žlázy mají, kromě svého fungování v rámci trávicí soustavy, další neméně významné funkce. Slinivka reguluje hladinu cukru v krvi a játra jsou životně důležitým orgánem. Slinivka břišní je podlouhlý orgán délky 14 – 18 cm, uložený svou nejširší částí v ohbí dvanáctníku. Je to žláza s obojí sekrecí – vnější i vnitřní. Slinivka se skládá z lalůčků, vyúsťujících trubičkami do hlavního vývodu. Ten dále ústí do dvanáctníku. Tyto lalůčky zajišťují vnější sekreci, tj. tvoří trávicí šťávu obsahující trypsin, amylázu, lipázu a anorganické soli. Vnitřní sekreci a produkci hormonů regulujících hladinu cukru v krvi (inzulin, glukagon) zajišťují Langerhansovy ostrůvky. Tyto ostrůvky zabírají 2 – 3 % hmotnosti slinivky. Játra váží asi jako mozek, přibližně 1,5 kg. Jsou nejteplejším orgánem (40 - 41 °C) lidského těla díky množství metabolických procesů, které zde probíhají. Játra jsou uložena v pravém podžebří a skládají se ze dvou větších a dvou menších laloků. Tyto laloky jsou spojeny v jaterní stopce, kudy do jater vstupuje vrátnicová žíla a jaterní tepna, naopak zde vystupuje jaterní žíla a žlučovod. Základní stavební a funkční jednotkou jater je jaterní lalůček. Játra jsou zásobním orgánem a hlavním metabolickým centrem organismu. Dále plní funkci detoxikační, termoregulační, rozpadají se zde červené krvinky, a také zde vzniká žluč. Játra jsou tedy žlázou exokrinní (s vnější sekrecí). Žluč je vazká kapalina žlutohnědé barvy. Denně se jí tvoří 0,8 – 1 l. Barvu podmiňuje žlučové barvivo (bilirubin a biliverdin), které vzniká rozkladem krevního barviva. Hořkou chuť žluči působí sodné soli žlučových kyselin. Žluč neutralizuje kyselou tráveninu ze žaludku, emulguje tuky, a tak umožňuje jejich lepší vstřebávání. Dále stupňuje peristaltiku střeva, umožňuje vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích a odvádí některé škodlivé látky a toxiny – např. bilirubin. Je žlučovodem odváděna do žlučovodu. Ten vede dále do žlučníku, kde se žluč skladuje a upravuje, a také do tenkého střeva.

Orgány trávicí soustavy
Obrázek Digestive system without labels od Mariana Ruiz Villarreal(LadyofHats) [Public domain] via Wikimedia commons

Doba trvání průchodu potravy trávicí soustavou

Doba pasáže potravy trávicím traktem je závislá na řadě faktorů a je interindividuálně proměnlivá. Polovina žaludečního obsahu je posunuta do tenkého střeva přibližně za 2,5 až 3 hodiny. Celý žaludeční obsah je vyprázdněn za 4 až 5 hodin. Tenké střevo následně opustí 50 % obsahu za 2,5 až 3 hodiny. Konečný průchod tlustým střevem trvá 30 až 40 hodin.

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více:

Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz