Lekce VI / 07 - Kartografie

Cíl lekce:

Žáci se během lekce naučí pracovat s mapou a vyrobí si vlastní mapu a 3D model zemského povrchu.

Zeptejte se Vašich dětí:

Co je to glóbus?
Co je to mapa?
Co je to atlas?
Jak vzniká mapa?
Co jsou to vrstevnice?
Co je to kartografická značka? Jaké kartografické značky znáte?

Kartografie

Kartografie je věda zabývající se tvorbou a zpracováním map. Kartografie je věda o sestavování map všech druhů a zahrnuje veškeré operace od počátečního vyměřování až po vydání hotové produkce. Kartografie se zabývá zobrazováním a studiem prostorového rozmístění, spojením a vzájemnými vazbami jevů přírody a společnosti (i jejich změn v čase) prostřednictvím zvláštních obrazově znakových modelů – kartografických vyobrazení.

Udávání polohy

Zeměpisnými souřadnicemi rozumíme poledníky a rovnoběžky. Každý bod na povrchu Země leží na průsečíků některého poledníku a některé rovnoběžky. Chceme-li určit polohu některého bodu na povrchu Země pomocí zeměpisných souřadnic, označíme ji číslem rovnoběžky a číslem poledníku, které tímto bodem procházejí. Používáme k tomu číslovaní ve stupních, minutách a vteřinách. Vzdálenost rovnoběžky udávaného bodu od rovníku nazýváme zeměpisnou šířkou, a to severní, je-li udávaný bod na sever od rovníku a jižní, je-li na jih. Vzdálenost poledníku udávaného bodu od nultého poledníku nazýváme zeměpisnou délkou, a to východní, je-li udávaný bod na východ od základního poledníku a západní, je-li na západ. Jako první udáváme vždy zeměpisnou šířku a jako druhou zeměpisnou délku.

Glóbus je zmenšený trojrozměrný kulový model Země. Poměr mezi poloměrem glóbu a poloměrem referenční koule se nazývá číselné měřítko glóbu.

Glóbus
Obrázek Mysterious Globe od Sudhamshu Hebbar [CC BY 2.0] via Flickr

Atlas je systematicky uspořádaný soubor map zpracovaný jako celek podle jednotného řídícího záměru.

Mapa v atlasu
Obrázek Worldmap LandAndPolitical od unknown author [Public domain] via Wikimedia commons

Plán je geometricky podobná zmenšenina vodorovného průmětu rovinného.

Plán města
Obrázek Prag 1885 Stadtplan od F.A.Brockhaus' Geogr.-artist. Anstalt, Leipzig [Public Domain] via Wikimedia commons

Mapa je zmenšený rovinný geometrický obraz, získaný některou zobrazovací metodou - projekcí celého zemského tělesa, anebo jeho částí - generalizací horizontální i vertikální členitosti zemského povrchu s vyznačením situace a průběhu komunikací a jiných technických děl, porostů, kultury a osídlení, domluvenými značkami.

Mapa
Obrázek Hand way guide od Sylwia Bartyzel [Public domain] via Pexels

Do mapového obrazu jsou zahrnuté jen jevy, které mají význam pro uživatele mapy a jsou zobrazitelné ve stanoveném zmenšení. Když jde o kolmý průměr obrazu zemského povrchu do jedné horizontální roviny, potom tento zvláštní případ mapy nazýváme plánem. Jeho obsah se zkreslením rychle rostoucím od jeho středu, prakticky omezuje jen na malé území. Obsáhlý soubor map vybudovaný na základě různých územních zájmů a potřeb kulturně vyspělého státu, můžeme roztřídit z různých hledisek: podle původu, podle účelu a obsahu, podle měřítka.

Mapa, která vznikla na podkladě celkového, anebo částečného měření v terénu je mapa původní. Každá mapa, která vznikla bez místního vyšetřování a měření je mapa odvozená.

Účel a obsah mapy spolu úzce souvisí. Mapy, ve kterých jsou předměty a jevy volené tak, aby vyhověly většině uživatelů map a byly přiměřené měřítku, jsou rozdílné od map účelových (tematických), jejichž náplň je usměrněná podle zvláštního účelu, kterému mají sloužit. Sem patří např. mapy letecké ale i geologické, cestovní, lesnické, meteorologické, geofyzikální a jiné.

Měřítko mapy vyjadřuje v jakém poměru je na mapě zmenšená odpovídající část zemského povrchu. Měřítko nám udává poměr délky na ploše zobrazované (mapě) ke stejné délce na ploše originální (referenční koule, elipsoid ap.). M = 1 / m = s ´ / s {\displaystyle M=1/m=s{\acute {}}/s}

Mapa zaujímá ve společnosti významné místo. Je důležitým činitelem ve vědě a výzkumu, školství, kultuře, hospodářství, plánování, statistice, výstavbě, obchodě, dopravě, zemědělství, turistice, při obraně státu a při vzdělávání vůbec. Ze všech těchto kritérií je možné rozdělovat mapy podle účelu, jaký mapy plní. V oblasti dopravy můžeme členit mapy na železniční, silniční, letecké, vodní. Z hlediska geometrické přesnosti a stupně generalizace mapového obsahu je nejobvyklejším rozdělením map podle měřítka. Měřítko už udává uživateli bez podrobnějšího zkoumání, jaké asi možnosti mapa poskytuje v informativním i konstrukčním použití a zpravidla se dá z ní usuzovat i původ mapy.

Kartografická značka

Kartografické znaky seznamují čtenáře s jevy popisovanými v mapě. Znaky rozlišujeme na bodové, liniové a plošné. Všechny kartografické značky, použité nebo předepsané pro mapové dílo s vysvětlením významu, vytvářejí značkový klíč. Část značkového klíče se do mapy uvádí jako legenda.

Legenda kartografických značek
Obrázek Legenda kartografických značek od VNB

Vrstevnice

Vrstevnice je křivka, která na mapě, či v terénu, spojuje body se stejnou, předem určenou, nadmořskou výškou. Pro vyhotovení vrstevnicové mapy jsou vrstevnice voleny s pravidelným výškovým rozdílem. Ten bývá uveden v legendě.

Vrstevnice
Obrázek Courbe niveau od No machine-readable author provided. Romary assumed (based on copyright claims) [CC BY-SA 3.0] via Wikimedia commons

Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více: