Interaktivní a zábavné tábory a kroužky pro děti
Projevy prostředí 1
Dnešní lekce byla zaměřena na projevy prostředí kolem nás. Děti se seznámily s pojmy počasí, atmosférický tlak a zemětřesení. Vyrobily si jednoduchý srážkoměr, barometr a vyzkoušeli si, jakým způsobem funguje seismograf.
Zeptejte se Vašich dětí:
- Co je to atmosférický tlak? Je na všech místech zeměkoule stejný (například v nížinách i na horách)?
- Ovlivňuje atmosférický tlak počasí? Pokud ano, jak?
- Jakým způsobem člověk zjišťuje změnu tlaku?
- Co je to zemětřesení a jak se projevuje?
- Dá se zemětřesení a jeho síla nakreslit?
(Obrázky: Fries Museum - Stijlkamers van het Eysingahuis – Seismograaf od Michele Ahin [CC BY-SA 2.0], via Flickr;
Seismometer at Lick Observatory od Oleg Alexandrov (Own work) [Public domain], via Wikimedia Commons)
Počasí
Počasí je okamžitý stav v ovzduší na určitém místě a je dáno stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě a v určitém krátkém časovém úseku nebo okamžiku. Tento stav se popisuje souborem hodnot meteorologických prvků, které byly naměřeny meteorologickými přístroji nebo zjištěny pozorovatelem (např. teplota vzduchu, tlak vzduchu, stav oblačnosti, rychlost a směr větru, déšť, sněžení apod.) Změny počasí jsou způsobeny především zemskou rotací. Obecný typ počasí v oblasti se nazývá podnebí nebo klima. Počasí se může měnit velmi rychle, změna klimatu se obvykle velmi pozvolná.
Velká pozornost je věnována předpovědi počasí, protože počasí ovlivňuje všechny lidské činnosti. Počasím se zabývá meteorologie.
.jpg)
Meteorologická mapa
(Obrázek UK cyclone2 od MichaelBillington [Public Domain], via Wikimedia Commons)
Tlak vzduchu
Tlak vzduchu (atmosférický tlak) je síla, která je vyvolána tíhou vzduchového sloupce sahajícího od místa, ve které se tlak zjišťuje, až k horní hranici atmosféry. Tlak vzduchu se měří v pascalech (Pa) nebo jejich násobcích, např. hektopascalech (1 hPa = 100 Pa). Na velikost atmosférického tlaku má vliv teplota vzduchu, obsah vodní páry v atmosféře, nadmořská výška (tlak vzduchu s přibývající nadmořskou výškou klesá) a zeměpisná šířka. Pro vzájemné porovnávání se používá tlak redukovaný na hladinu moře. Tento tlak je průměrně 1013,25 hPa (tzv. normální atmosférický tlak).
Měření atmosférického tlaku má velký význam v meteorologii, protože je důležité pro předpověď počasí. Například zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená příchod slunečného počasí s malou oblačností, zatímco pokles tlaku signalizuje příchod oblačnosti a deštivého počasí.
Barometr
Barometr (tlakoměr) je přístroj na měření atmosférického tlaku. V meteorologii se měří tlak nejčastěji pomocí následujících přístrojů:
- Rtuťový tlakoměr – udává tlak výškou rtuťového sloupce ve vzduchoprázdné skleněné trubici.
- Aneroid – přístroj uvádějící současný stav tlaku na základě deformace tenkostěnné kovové krabičky účinkem atmosférického tlaku a následném odečtení tlaku na stupnici.
- Barograf – zaznamenává časový průběh atmosférického tlaku pomocí pera kreslícího na pomalu se otáčející válec.
.jpg)
Srážky
Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Jedná se o částice vody vzniklé kondenzací vodní páry, které padají z oblohy či kondenzují přímo na zemském povrchu. Mezi srážky řadíme např. déšť, mrholení, sníh a kroupy. Usazené srážky se pak mohou vyskytnout ve formě rosy, jinovatky, námrazy nebo ledovky.
.jpg)
Déšť
(Obrázek Heavy rain shower od AlmazUK [CC BY 2.0], via Flickr)
Nejsušším místem na Zemi je Arica v Chile, kde téměř vůbec neprší.
Oblačnost
Oblačnost neboli stupeň pokrytí oblohy oblaky je důležitým meteorologickým prvkem. Pro jednotlivé stupně pokrytí oblohy se používají označení: jasno, skorojasno, polojasno, oblačno, skorozataženo a zataženo.
.jpg)
(Obrázek Clouds in Vellore od Santhosh kumar (Own work) [CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons)
Oblaky
Oblak je viditelný shluk drobounkých vodních kapiček nebo ledových krystalů (případně oboje) v atmosféře. Oblak vzniká při ochlazení vzduchu pod určitou teplotu (rosný bod), kdy přebytečná vodní pára ve vzduchu začíná kondenzovat.
Oblaky se liší vzhledem, výškou, ve které vznikají, i vlastnostmi. Jen z některých typů oblaků padají pevné či kapalné srážky. Za oblaka se někdy považují i přírodní nebo umělé viditelné útvary z malých částic, například mrak vzniklý po výbuchu sopky, z požáru, kondenzační stopy po přeletu letadla či atomový hřib.
Srážkoměr
Srážkoměr je přístroj, který se používá v meteorologii a hydrologii k měření množství srážek. Existují tři základní druhy srážkoměrů:
- Ombrometr – válec do něhož jsou s pomocí nálevky sváděny padající srážky. Množství srážek se pak zjistí přelitím obsahu nádoby do kalibrovaného odměrného válce.
- Ombrograf – umožňuje průběžné měření množství srážek, které se zapisuje na otáčející se papír, a poskytuje informace i o intenzitě srážek.
- Člunkový srážkoměr – moderní, přesnější automatický srážkoměr.
.jpg)
Srážkoměr
(Obrázek Regenmesser od Kolling (Own work) [GFDL, CC-BY-SA-3.0 nebo CC-BY-SA-2.5-2.0-1.0], via Wikimedia Commons )
Zemětřesení
Zemětřesení je náhlý pohyb zemské kůry vyvolaný například pohybem zemských desek. Větší zemětřesení se většinou vyskytují v oblastech světa, kterými procházejí zlomy mezi jednotlivými zemskými deskami (např. západní pobřeží Ameriky, východní Asie, Turecko). Studiu zemětřesení se věnuje seismologie.
Podle původu rozeznáváme zemětřesení:
- řítivá – vznikají např. zřícením stropů v krasech nebo dolech;
- sopečná (vulkanická) – průvodní jev sopečné činnosti;
- tektonická (dislokační) – nejčastější typ vznikající náhlým uvolněním nahromaděné energie v tektonicky aktivních oblastech.
.jpg)
Zemětřesení
(Obrázek Séisme-Épicentre-Hypocentre-Faille tectonique od Lorangeo, à partir d'un travail de Dollynarak (Wikimini, l'encyclopédie pour enfants) [CC-BY-SA-3.0], via Wikimedia Commons)
Místo vzniku zemětřesení se nazývá ohnisko - hypocentrum, na zemském povrchu - epicentrum.
Energii uvolněnou zemětřesením zaznamenávají seismometry a seismografy. Účinky na lidi a stavby měří makroseismická stupnice intenzity a na odhad velikosti uvolněné energie se využívá magnitudo (Richterova stupnice) a seismické momenty.
Seismograf
Seismograf (seismometr) je přístroj, který měří a zaznamenává velikost, sílu a průběh seismických vln vzniklých jak při zemětřesení, tak i lidskou činností.
Seismograf
(Obrázky: Fries Museum - Stijlkamers van het Eysingahuis – Seismograaf od Michele Ahin [CC BY-SA 2.0], via Flickr;
Seismometer at Lick Observatory od Oleg Alexandrov (Own work) [Public domain], via Wikimedia Commons)
Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více:
Počasí:
Zemětřesení:
Potřebujete poradit? Napište nám na info@vedanasbavi.cz